Proč Čechům neklesá rating?

Lidský život je podivuhodný v tom, že ho sice žijeme dopředu, hodnotit jej však můžeme teprve zpětně. Ratingové agentury se snaží tento přirozený průběh věcí narušovat. Oznamují nám, co se stane v budoucnosti, ovšem zároveň si nepřipouštějí odpovědnost za to, jak jejich vlastní jednání v minulosti tuhle budoucnost předurčuje. Kdyby ratingové agentury už před lety snížily rating Francii a Rakousku, kdy se poprvé objevilo riziko předluženosti, nebyly by dnes tyto země v takových problémech. Češi riskují, že podlehnou domýšlivosti, protože v pátek agentura Standard & Poor`s nesnížila zemi hodnocení schopnosti splácet její závazky (tento pocit vlastně podporujei zlepšení ratingu o dva stupně během loňského léta). Místo toho, aby Češi tuhle skutečnost vnímali jako potvrzení vládní politiky „rozpočtové odpovědnosti“, měli by se spíše ptát, proč si země setrvale udržuje tak dobré hodnocení. Jak je to jen možné, když zadlužení země prudce stoupá, a to i v letech slušného ekonomického růstu?