Vertikála moci

Nikita Michalkov je znám mimo Rusko zejména díky svému oskarovému snímku "Unaveni sluncem" z roku 1994. V něm režisér vznesl obžalobu Stalinova teroru, jejž naopak bývalý ruský prezident Vladimir Putin relativizuje. Michalkov je otevřeným zastáncem monarchie, což dotvrzuje (a hlubší náhled do ruské současnosti i režisérovy duše přináší) jeho další film z roku 1998, "Lazebník sibiřský". Tady Michalkov ztvárnil postavu cara Alexandra III., který prohlásil, že Rusko má pouze dva přirozené spojence: svou armádu a své námořnictvo. Cara nemaje, Michalkov se dnes zhlíží v Putinovi, který si "armádu a námořnictvo" udělal z ropy a plynu. Michalkov nesouhlasil s Putinovým odchodem z prezidentského úřadu po vypršení jeho mandátu a sám uplatňuje Putinův princip "vertikály moci" v řízení Svazu kinematografů Ruska. Když jej členové svazu hlasováním sesadili, prohlásil hlasování za neplatné a "samovládně" se opět ujal moci. Otázkou tedy je, zda organizátoři letošního ročníku MFF v Karlových Varech svým rozhodnutím ocenit Michalkova vysílají signál umělecký, politický či komerční?