Volání po Fischerovi

Česká republika neměla mnoho premiérů, kteří by byli tolik populární jak mezi veřejností, tak mezi podnikatelskou elitou. Janu Fischerovi se podařilo dosáhnout tohoto pozoruhodného úkazu tím, že hlásal rozpočtovou odpovědnost, aniž by přitom komukoli provětral peněženku; dále tím, že řídil vládu velké koalice, která se tvářila, že vládou velké koalice není; a v ne-poslední řadě tím, že přiváděl podnikatelské rivaly ke konsenzu ve "velkých věcech", aniž by v detailech komukoli stranil. Namísto těžkého rozhodování, zda podpořit ČEZ či Czech Coal v jejich vzájemném sporu, Fischer prosadil takovou energetickou politiku, ze které profitují obě strany. Tím, že se mu nepřímou podporou TOP 09 podařilo vytěsnit zelené, napomohl konsolidaci politické situace a dokázal, že bývalý komunista má svou váhu i v 21. století. Přes všechny kalkulace, že by příštím českým prezidentem mohli být Karel Schwarzenberg, Miloš Zeman (nechť je mu Vysočina lehká) či Přemysl Sobotka, je to právě Fischer, kdo ztělesňuje vše to, co veřejnost, hlavní politické síly i velký byznys chtějí od domácího pána na Hradčanech.