Katastrofická politika

Demokratické vlády už dávno dovedly k dokonalosti umění gradualismu neboli politiky pozvolných reforem. Tu používajítehdy, chtějí-li prosadit změny, které by při jednorázové implementaci mohly být považovány za totalitní. 11. září a finanční krize nicméně politiku gradualismu spláchly do kanálu a nahradily ji politikou "reakcí na katastrofy", díky níž pravomoce vlád expandují rychlostí světla, přenášejíce přitom dopady změn z větší části na občany. Zatím poslední katastrofou je stav státních rozpočtů a vlády se snaží byť i drastickými prostředky odvrátit finální armagedon. Nová česká koalice plánuje zavést 50% daň ze státního příspěvku na stavební spoření, čímž se má dosáhnout úspory několika miliard korun. To je znepokojující zpráva; nikoli proto, že dojde ke snížení státní podpory, ale spíše proto, že ukazuje na odhodlání kabinetu přijímat prakticky bez varování drakonická opatření, která mohou zásadním způsobem zasáhnout do životů tisíců občanů. Přitom postupná reforma by byla nejen efektivnější, ale také férovější. Tato přehnaná reakce vyvolává otázku, jak se budoucí vláda zachová, až bude čelit skutečné katastrofě.