Jaký Rus, takový Čech

Starý vtip z dob Sovětského svazu popisuje zasedání politbyra, na kterém se rozhoduje, co by se mělo zdražit, aby se naplnila prázdnotou zející státní pokladna. Předseda vysvětluje postup: „Začneme od písmene ‘A` – jmenujte nějaký produkt.“ Obratem se z pléna ozve: „Auta!“ A tak politbyro rozhodne, že zdraží auta. „Dobrá, ‘B`?“ „Byty!“, ozve se unisono. „C?“ „Cigarety!“ Tímto způsobem celkem hladce došli až k písmenu F, a v tom se zadrhli. Co by tak mohlo začínat na „ef“? Dlouho nikoho nic nenapadalo, až nakonec jeden z členů politbyra v zoufalství vyhrkl: „Fšecko!“ Stejné to je i s českou penzijní reformou - zvyšuje se cena fšeho. Češi nemají Rusáky zrovna dvakrát v lásce, ale Kalouskova penzijní „reforma“ přispívá každou hodinou k tomu, že budou jako oni. Rusové totiž žijí dneškem a snaží se utratit své peníze hned, jakmile je vydělají, neboť nikdy nevědí, kdy je o ně zase někdo bude chtít připravit.