Nedůvěra ve Věci veřené

Právo jako první informovalo o snaze premiéra Petra Nečase dostát svému slibu spojit schvalování novelizovaného zákona o veřejných zakázkách s hlasováním o důvěře vládě aniž by musel dodržet ústavou stanovený tříměsíční limit na schválení takového zákona. Ačkoli Nečas o pravých důvodech svého kličkování mlží, zdá se, že tím hlavním je jeho nedůvěra ve VV. Pokud by se vztahy mezi koaličními stranami v průběhu oné tříměsíční lhůty ještě více vyostřily, nebo pokud by VV rovnou odešly z vlády, Nečas by nemusel mít dostatek času na získání jiných poslanců pro podporu a kabinet by mohl padnout. Pak by nastala chvíle Václava Klause. Proslýchá se, že Nečas dokonce v zájmu udržení moci zvažuje spojenectví s Jiřím Paroubkem a skupinou odpadlíků z poslaneckých klubů ČSSD a VV. Nečasova politická promiskuita spojená se zákonem o veřejných zakázkách je možná špatnou vizitkou české politické kultury, ale pro fanoušky změn v systému zadávání veřejných zakázek je to v podstatě dobrá zpráva. Možnost, že zákon projde také díky hlasům opozice (ať již jí v okamžiku projednávání bude kdokoli), se tím jen zvětšuje.