Co se můžeme učit od Bosse

Kdo zmeškal včerejší koncert Bruce Springsteena v Praze, ten přišel o neuvěřitelnou ukázku pravého showmanství. Ať už Boss rozpalovat davy písní „Because the Night“, jódloval na „Shackled and Drawn“, broukal si „The River“, vyřvával gospelové „Land of Hope and Dreams/People Get Ready“, otřásal rockovým rájem v základech s „Born in the USA/Born to Run“ nebo dělal legrácky v „Seven Nights to Rock“, dal do toho ve svých 62 víc energie než jiní, když sotva dosáhnou třicítky. Jon Landau v roce 1974 slavnostně prohlásil, že viděl budoucnost rock’n’rollu a že ta budoucnost má jméno Bruce Springsteena. Platí to i dnes, tedy pokud tvrdá práce, absolutní profesionalita, schopnost vcítit se do posluchačů a poskytnout jim za peníze skutečnou hodnotu ještě něco znamenají. Bruce nastavil laťku pro ostatní muzikanty skoro nepřekonatelně vysoko. Ale proč se vlastně omezovat jen na hudební byznys? Kdy naposledy někdo z našich lídrů předvedl takové umění?