Dvourychlostní Evropa

Když Angela Merkelová mluví o dvourychlostní Evropě, má tím na mysli rozdílné tempo evropské politické a fiskální integrace; toto sousloví lze ovšem interpretovat i jinak. Představme si na okamžik takovou dvourychlostní integraci dluhů. Jedna část Evropy (země eurozóny) bude směřovat stále nezadržitelněji k nekontrolovatelnému zadlužení, které (jako důsledek eurobondů a okleštění rozpočtové svrchovanosti) nakonec postihne každý stát eurozóny víceméně rovným dílem. Zbytek Evropy bude sice také pokračovat v nadměrném utrácení, avšak méně koordinovaně. Podle Eurostatu 17 zemí eurozóny loni vyprodukovalo kombinovaný hrubý státní dluh ve výši 87,2 % HDP, zatímco ani jeden stát mimo eurozónu nedosáhl jejího průměru – loňský nevážený statistický průměr 10 zemí mimo zónu dosáhl pouhých 47,9 %. Míra zadlužení ČR byla podle Eurostatu 41,2 % HDP. Pokud tedy nepovažujete přebírání cizích dluhů za příjemnou kratochvíli, být součástí pomalejší části dvourychlostní Evropy nemusí být zas až tak špatné.