Umění lži

Lhát se musí umět a Petr Nečas tuto zručnost postrádá. Nečas se uchýlil k velké lži, aby ospravedlnil včerejší odvolání Jiřího Pospíšila. Ta však nezabrala – lidé neuvěřili jeho za vlasy přitažené verzi, že Pospíšila odvolal kvůli zoufale triviální rozpočtové tahanici. Částečná lež mohla zafungovat mnohem lépe. Nečas mohl navázat na svůj vlastní nedávný výrok o válce státních zástupců. Mohl využít teorie Bohumila Pečinky, který v Reflexu psal o legální převratu osnovaném skupinou státních zástupců s vazbami na Pospíšila. Mohl učinit narážku na podvratnou snahu ovládnout českou justici zvenčí a odkázat na možné zapojení agentů cizích rozvědek. Mohl citovat poslance Daniela Korteho z TOP 09, který za obviněním Vlasty Parkanové vidí Američany. Podobná pololež mohla přesvědčit polovinu lidí a zasít sémě pochybnosti do většiny ostatních. Jenže Nečas je špatný lhář.