Friday Edition: Chce vůbec Brusel mír na Ukrajině?

Evropané by se měli sami sebe ptát, jestli se na příkladu Ukrajiny nevytváří precedens do budoucna. Bude způsob, jakým se tam chtějí zbavit demokraticky zvoleného, ale neoblíbeného vůdce, přijatelný i v dalších částech Evropy? Jak se v budoucnu státy Evropské unie vypořádají s násilným odporem, když vyslat do ulic policii bude považováno za zločin proti lidskosti?

Jedna velká potíž tkví v tom, jak přesně určit moment, kdy vláda Viktora Janukoviče v očích EU ztratila legitimitu. Když s Evropskou unií nepodepsal asociační dohodu? Kdyby velké množství Čechů vyšlo do ulic protestovat proti přijetí eura, stala by se tím česká vláda náhle nelegitimní? Nebo nejprve musí zemřít určitý počet lidí? Kolik přesně?

Další precedens by se mohl ustanovit na základě uplatňování sankcí proti ukrajinským vůdcům ze strany EU. Podle Hynka Kmoníčka z Hradu disponuje většina vůdčích osobností na obou stranách konfliktu pasy Evropské unie. Pokud opravdu mají dvojí občanství, lze jim legálně bránit ve vstupu do EU na základě toho, že ohrožují její bezpečnost? Debata se tak přibližuje americké diskuzi o tom, zda používat bezpilotní letouny k zabíjení amerických občanů zapojených do údajných teroristických akcí v zahraničí.

Kmoníček také poznamenal, že součástí sankcí schválených včera Evropskou unií není zbrojní embargo. Proč ne? Chystají se evropští (nebo američtí) zbrojaři vydělávat vyzbrojováním ukrajinské opozice? Mohlo by to vysvětlovat, proč EU do jiných částí světa posílá mírové jednotky, ale v souvislosti s Ukrajinou to nezmiňuje.

Třeba Evropská unie mír na Ukrajině ve skutečnosti nechce. Mír by v tuto chvíli koneckonců prospěl hlavně Janukovičovi a jeho ruským ochráncům.

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.