Friday Edition: Bonnie a Clyde potkávají Bony a klid

Americký film „Bonnie and Clyde” a československý snímek „Bony a klid” spojují hlavně jejich názvy a kriminální tematika. První zachycuje příběh dvou maloměstských bankovních lupičů, kteří upoutají pozornost americké veřejnosti v době Velké hospodářské krize. V roce 1967 byl film průlomový svými násilnými a sexuálními scénami.

„Bony a klid“ v roce 1987 na národní úrovni vzbudily možná ještě větší rozruch, jelikož zobrazují veksláky, neblaze proslulé kšeftaře s cizí měnou a tuzexovými poukázkami. Cizinci a mladší čtenáři bez znalosti černého trhu si možná neuvědomují, jak snadno lze nahromadit obrovské výdělky, když existuje propastný rozdíl mezi oficiálním a pouličním směnným kurzem. Provozovat něco takového úspěšně dlouho dobu ale vyžaduje ochranu z vyšších míst. Ztvárnění vztahu hlavního veksláka se státním prokurátorem bylo samo o sobě průlomové. Film veksláky vůbec poprvé nejen romantizoval, ale zároveň je znázornil jako polooficiální součást establišmentu.

Bonnie a Clyde byli asociální zločinci, nad nimiž policie ve filmu nezná slitování. Uštve je a bez milosti je zavraždí. Film z nich ovšem udělal hrdiny pro část americké mládeže, která se bouřila proti většinové společnosti.

Při sledování filmu „Bony a klid“ v roce 2014 člověk žasne nad tím, jak vůbec mohl být natočen. Měl snad Čechy a Slováky připravit na nadcházející změny sdělením, že vekslák nebo „politický podnikatel“ se může mít velmi dobře, jestliže zná ty správné lidi v justici?

To je obzvlášť vhodná otázka pro Radka Johna, který se spolupodílel na scénáři k „Bony a klid“. Později začal pracovat ve společnosti jednoho z oněch bývalých veksláků, budoucího politického podnikatele Romana Janouška.

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.