Friday Edition: Přetížení za časů Obamy

Téměř všechny světové mocnosti se dostaly do stavu přetížení. Myšlenka, že by Spojené státy vyslaly vojenské jednotky k nastolení pořádku pokaždé, když se někde vyskytne problém, není příliš chytrá. Podívejme se na intervenci v Libyi. Nezafungovalo to. Spojené státy operaci pečlivě naplánovaly, země je ale i tak v katastrofálním stavu. Můžete dokonce říct, že je tam pěkný bordel.

Libye ukázala, že Blízkému východu je nejlepší se vyhnout. Spojené státy by se za žádnou cenu neměly zavazovat k udržování pořádku na Blízkém východě a v severní Africe. Nikdo nemůže mít z tamní situace dobrý pocit.

Právě teď jsou po celém světě místa, která se ocitají pod velkým tlakem kvůli globalizaci, střetu kultur, který přinesl internet a sociální média, kvůli nedostatku zdrojů a populačnímu růstu. A na těchto místech (ukázkovým příkladem je Blízký východ) se spousta lidí organizuje do těsných kmenových uskupení a brání se či útočí na ty, kteří jsou odlišní. Sdružování do kmenových společenství má za následek mnoho destruktivních činů. Skupiny jako Islámský stát jsou v tomto kontextu zhmotněním těch nejhorších impulsů. Islámský stát ale nepředstavuje pro Spojené státy existenční hrozbu.

Churchillovská rétorika, a hlavně churchillovské vzorce myšlení, dovedly George W. Bushe až k ničivé válce v Iráku. Irák měl demokratické intervencionalisty, kteří hlasovali pro invazi (jako Hillary Clintonová), naučit, jaká je cena za idiotské jednání.

Nemůžeme ulevit světu od všeho trápení. Když Spojené státy mluví o intervencích, musí si být vědomy vlastní historie a chápat původ pochybností druhých. Minulá zahraniční selhání by měla být neustále připomínána jako nástroj ke kontrole amerického přesvědčení o vlastní pravdě.

P.S. Tento článek byl sestaven z ryze přímých a nepřímých citátů amerického prezidenta Baracka Obamy v časopise The Atlantic.