Friday Edition: Rozumí Zeman Čechům?

Bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek, který v prezidentských volbách podporoval expremiéra za ODS Mirka Topolánka, tvrdí, že Miloš Zeman je ochoten udělat pro své vítězství a samolibý pocit z toho vítězství (ne pro funkci, prebendy či něco takového) v podstatě cokoliv. Od dalších Zemanových kritiků často slýcháme, že jen papouškuje výsledky průzkumů veřejného mínění a že je ochoten změnit svůj názor úplně na cokoli, pokud se změní nálada ve společnosti.

Zemanovi příznivci to odmítají a tvrdí, že dokonale rozumí mentalitě a problémům běžných Čechů. Prý přesně ví, kdo jsou jeho voliči a co chtějí.

Jak to tedy je? V Zemanově vánočním poselství jsme identifikovali deset hlavních témat a některá prohlášení jsme konfrontovali s průzkumy veřejného mínění, které s nimi souvisejí. Výsledkem není důkaz o tom, že Zeman před zaujetím nějakého postoje průzkumy zkoumá, ukázalo se ale, že korelace mezi tím, co současný prezident říká, a co mají Češi na srdci, je silnější, než by se mohlo zdát. I nás samotné výsledky analýzy překvapily.

Nejvíc se mluví o okamžiku, kdy během svého projevu zaťal ruku v pěst a slíbil, že nikdy nevyhlásí předčasné volby. „Občany nemůžete vyměnit, ale můžete vyměnit politiky,“ dodal prezident. Výrok přišel jen krátce poté, co průzkum STEMu zjistil, že 58 % respondentů je nespokojeno s výsledky povolebního vyjednávání politických stran o nové vládě. Zeman využil svůj projev k tomu, aby naznačil, že dokud bude prezidentem on, dohlédne na to, aby žádná ze stran nenasměřovala jednání o vládě k výsledku, se kterým by voliči nebyli spokojení.

Začátek prezidentova projevu se ale nesl v optimističtějším tónu. Zeman prohlásil, že je rád, že radostných zpráv je mnohem více než těch negativních. V této souvislosti mluvil o nejnižší míře nezaměstnanosti a nejnižší míře chudoby v Evropské unii a o rychlém ekonomickém růstu. Dobře, řekl jsem si, když jsem projev poprvé slyšel. Zeman chce ukázat, že není žádný důvod pro blbou náladu a že není třeba brát vážně ty, kteří jeho a Andreje Babiše obviňují z posouvání země na východ.

Krátce před Zemanovým projevem ale Eurobarometr zjistil, že jen 5 % Čechů považuje nezaměstnanost za jeden z nejpalčivějších domácích problémů a jen 11 % se domnívá, že zásadním problémem je obecná ekonomická situace. Ještě méně Čechy znervózňuje ekonomická situace v EU. Jen pro 4 % z nich je nezaměstnanost jedním z nejnaléhavějších problémů Unie, zatímco 5 % Čechů považuje ekonomickou situaci v EU za vážný důvod ke znepokojení. Češi jsou s ekonomikou spokojeni a Zeman se chtěl na této pozitivní vlně svést.

Zdůraznil také relativní bezpečnost života v ČR. Česká republika je šestou nejbezpečnější zemí světa, prohlásil Zeman s odkazem k žebříčku Global Peace Index, ve kterém se před ČR dostaly pouze Island, Nový Zéland, Portugalsko, Rakousko a Dánsko.

Pocit bezpečí se také zrcadlí v obecném nárůstu důvěry v policii, který zachycuje průzkum STEMu. Důvěra v policii vzrostla ze zhruba 50 % v roce 2013, kdy se Zeman ujímal úřadu, na 65 % v polovině roku 2017. Retrospektivně to vypadá jako jedno z možných vysvětlení, proč se Miloš Zeman během kontroverzní policejní reformy postavil na stranu Milana Chovance (a proti Andreji Babišovi).

V souladu s tím považuje terorismus podle Eurobarometru za jeden z hlavních domácích problémů jen 5 % Čechů. V unijním kontextu už ale terorismus za jeden ze dvou hlavních problémů považuje 53 % respondentů. Terorismus na evropské úrovni více děsí už jen občany Kypru (57 %), Malty (56 %), Polska (56%) a Litvy (55 %). Migrace na evropské úrovni Čechy znepokojuje ještě více. Pro 58 % z nich představuje jeden ze dvou hlavních problému EU. Větší obavy mají už jen Estonci (62 %) a Maďaři (58 %).

Zeman na strunu českých obav z terorismu a migrace na evropské úrovni zahrál, když zdůraznil nutnost ochrany evropských hranic a boje proti terorismu. Migrační kvóty jsou pro prezidenta nejbolavějším problémem české zahraniční politiky. „Nikdo nám nemůže diktovat, koho umístíme na své území,“  prohlásil Zeman. Zaťatou pěst tentokrát nezvedl, klidně ale mohl.

Dokonce i když mluvil o nutnosti výrazné valorizace starobních důchodů a strachu důchodců ze zdražování, jako by to měl přesně nalinkované. Důchody jsou podle Eurobarometru třetím nejpalčivějším vnitropolitickým problémem (24 % respondentů) a k hlavním problémům se řadí i rostoucí ceny/inflace/životní náklady (pro 41 % respondentů jde o jeden ze dvou hlavních problémů).

Češi jsou sice se současnou ekonomickou situací spokojení, bojí se ale budoucnosti. Jsou také relativně spokojení se současným stavem migrace v zemi, s policií a bezpečnostní situací, k smrti je ale děsí unijní politika v oblasti migrace a terorismu a její možné důsledky. Je vůbec podstatné, jestli to Zeman chápe intuitivně, nebo čte námi citované průzkumy? Nejspíš moc ne.

Tyto řádky vznikly v období mezi jednotlivými koly prezidentských voleb. Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, jestli Zeman neměl klást větší důraz na průzkumy, které poukazují na převažující negativní hodnocení jeho osoby. Je totiž možné, že Zeman „rozumí“ pouze voličům, kteří rozumějí jemu.

Článek původně vyšel v nejnovějším vydání časopisu Mediažurnál. Přetiskujeme jej s jeho laskavým svolením.