Babiš a dobrá víra?

Při standardních obchodních jednáních je cílem dosáhnout v dobré víře dohody, se kterou mohou žít všechny strany a se kterou jsou dokonce v ideálním případě všechny strany spokojeny. Dalším krokem je pak dohodu implementovat dle dohodnutých podmínek. Žraloci typu Andreje Babiše, Petra Kellnera nebo Radovana Vítka dramaticky zvyšují své bohatství tím, že k jednáním přistupují úplně jinak. „Dobrá víra“ v jejich slovníku chybí. Druhou stranu chtějí sedřít z kůže, pokud možno úplně. Počáteční dohoda je pouze pastí, která má oběť znehybnit. Toto oškubávání partnerů jim obvykle prochází, protože mají pod kontrolou i dohru. V politice je to jiné. Kontrola nad dohrou – tedy nad médii, průzkumy veřejného mínění, politickými stranami, davy v ulicích, a možná i nad soudy – je příliš ošidná. Pokud Babiš vyjedná koaliční dohodu a pak začne své partnery odírat z kůže, spíše než ke zvýšení jeho moci a bohatství to povede k jeho zkáze.