Friday Edition: Opatrný Chopin v Praze, 1829

Praha není zmiňována pouze v nových politických memoárech. Na dnešek jsme vybrali pasáž z nové knihy Alana Walkera „Fryderyk Chopin: A Life and Times“.

Rozneslo se, že Chopin je mimořádný pianista, a tak ho na jeho druhém koncertu ve Vídni 18. srpna 1829 čekalo početnější obecenstvo. Při vstupu na pódium jej uvítal potlesk hned natřikrát, každý hlasitější než ten předchozí. Rondo a la Krakowiak mělo ohromný úspěch a český skladatel Adalbert Gyrowetz (Vojtěch Matyáš Jírovec), jehož concerto Chopin hrál jako chlapec ve Varšavě, vstal, tleskal a volal „Bravo!“ Dokonce i orchestr, který už se smířil s mladým géniem za klaviaturou, Chopinovi zatleskal. Variace La ci darem byly opět úspěšné a Chopinovo renomé mezi hudebními znalci ve Vídni zajištěné.

20. srpna 1829 v devět večer nastoupili Chopin a jeho spolucestovatelé do dostavníku a po noci strávené na cestě dorazili do Prahy kolem poledne následujícího dne. Ubytovali se v hotelu Zum schwarzen Ross, kde se Chopin poprvé odvážil ochutnat české pivo.

Dalšího dne zavítal do Národního divadla, kde Mozart prožil některé ze svých nejzářnějších triumfů, a předal doporučující dopisy od skladatele a organisty Wilhelma Wenzela Würfela řediteli Johannu Stiepanekovi a kapelníkovi Friedrichu Pixisovi (kterému později Chopin věnoval svoji Fantasii na polská témata op. 13).

Chopina přesvědčovali, aby vystoupil i v Praze, ale pianista prozíravě odmítl. S vědomím toho, že pražským cognoscenti nebyl dost dobrý ani Paganini, nechtěl Chopin po vídeňském úspěchu riskovat neúspěch v Praze, „takže zůstanu potichu,“ povzdechl.