Francouzsko-německá fúze

Jeden z mnoha vtipů kolujících včera Prahou po podpisu francouzsko-německé dohody Angelou Merkelovou a Emmanuelem Macronem byl, který z pražských velvyslanců si bude muset sbalit své saky paky a vrátit se domů, až bude vytvořen ten nový superstát. A který český oligarcha pak koupí uvolněný malostranský palác toho poraženého velvyslance? Jednou z nevyhnutelných žertovných odpovědí bylo, že záleží na tom, jestli vedoucím manažerem transakce mezi Merkelovou a Macronem bude Deutsche Bank nebo BNP Paribas. Nedělají banky, velké společnosti a dokonce i státy v případě existenciálních problémů přesně tohle? Dál se zadlužují a někoho převezmou. Díky konvergenci/fúzi Francie s Německem by mohla ze dvou unijních států vzniknout entita příliš velká na to, aby padla. Alespoň do té doby, než se podaří megafúzí zřídit federalizovanou EU. Merkelová a Macron to všechno hezky dají dohromady a jejich nástupci pak začnou jednat o tom, jak si tento balík převezme Čína.