Prvotní mediální hřích

Třicet let svobody a svobody projevu zní působivě, ale při oslavách se jen málo hovořilo o prvotním hříchu médií. Na počátku byla privatizace médií, anebo spíš „přivlastnizace“. Oskar Krejčí, poradce bývalých předsedů vlády Ladislava Adamce a Mariána Čalfy, řekl pro Literární noviny, že předání moci od romantiků hlásajících „Pravda a láska zvítězí...“, kteří moc nejdřív získali, směrem k oligarchům, kteří ji mají nyní, proběhl ve všech bývalých socialistických zemích podobně. Podle něj startem do této etapy bylo v Československu zprivatizování deníku Mladá fronta. To byl akt, který běžel zcela mimo zákon, a byl tolerován. Pak následovaly další noviny. Informační zdroje, které sloužily spíše levicovým čtenářům, se od nich oddělily a staly se mainstreamem hlásajícím „podivný netolerantní liberalismus“, podle Krejčího. Dá se na to dívat i tak, že ti samí novináři, kteří měli být hlídacími psy demokracie, spáchali svůj vlastní privatizační „zločin“, kvůli němuž byli vydíratelní a morálně poskvrnění. Další přivlastnizace pak už probíhala o to hladčeji.