Friday Edition: Zase mezi Washingtonem a Berlínem

Každý týden připravujeme v angličtině delší analýzu pro platící zákazníky. Více informací zde. Lehce upravená analýza z minulého týdne vedle sebe staví americko-německé vztahy v březnu 1939 a situaci dnes.

Nacistické Německo obsadilo Československo před 80 lety a 27. března 1939 vyslal exprezident Dr. Edvard Beneš zprávu americkému lidu. Na shromáždění organizovaném Dobrovolnickou křesťanskou komisí za bojkot nacistického Německa v New Yorku prohlásil, že „při pohledu do historie si ale uvědomuje, že brutální síla vždy prohraje souboj se silou duchovní.“ Nenavrhoval, abychom na „brutální sílu reagovali se zbraní v ruce,“ ale „apeloval, aby demokracie, svoboda a slušnost vyzvaly k souboji síly, které již ukázaly, že patří k jejich protivníkům.“

Není úplně zřejmé, jestli své poselství pronesl osobně, New York Times ale jeho názory o den později zaznamenaly: „Apeluji na lidi, kteří milují svobodu, aby povstali ve své síle a řekli, že toto je konec. Existují efektivní metody, které nevedou až k prolití krve. Za takové metody se já přimlouvám a stojím s těmi, kteří se organizují v silné těleso, aby zastavili válku.“

Beneš tudíž podporoval bojkot. Předseda Dobrovolnické křesťanské komise, William Jay Schieffelin, shromážděným řekl, že bojkot započatý v roce 1933 nebo uvalení embarga jsou jediné způsoby obrany proti „barteru, Bundům (nacistickým buňkám v USA), vývozním subvencím a dovozu propagandy.“ O několik dní dříve Schieffelin uvedl, že dopady bojkotu na německou ekonomiku byly katastrofální, a že Hitlerův poslední projev to potvrdil. „Pokud bude bojkot pokračovat,“ řekl Schieffelin, „Německo nebude schopné pokračovat v závodech ve zbrojení, a Hitler už nebude moci vydírat celý svět.“

V projevu z 30. ledna 1939, na který Schieffelin odkazoval, Hitler prohlásil, že Německo musí vyvážet, aby přežilo. Bez exportu by zahynulo, tvrdil, a proto je jeho motivace a ochota snížit vlastní spotřebu ve prospěch prodeje zboží v zahraničí větší, než ochota „nasycených“ zemí k tomu samému.

Od Hitlerovy porážky byly vztahy mezi Spojenými státy a Německem jen výjimečně horší než dnes. Místo stížností, že Němci příliš zbrojí, se teď Donald Trump zlobí, že za vojenskou techniku neutrácejí dost. Trump by také chtěl v Evropě prodávat více zemního plynu a odmítá projekt výstavby plynovodu Nord Stream 2. Jeho velvyslanec v Berlíně vyhrožuje německé vládě a nastiňuje, co nastane, pokud nevyloučí ze svých systémů Huawei. Trump navíc zvažuje zavedení cla na dovoz automobilů.

K tomu přichází zpomalování německé ekonomiky. Bloomberg minulý týden napsal, že Angela Merkelová nechce Němcům říkat, že dobré časy možná končí. „Vláda sice předpovídá pouze chvilkové zpomalení před opětovným zrychlením růstu ekonomiky v příštím roce, státní představitelé se ale chovají, jako kdyby se připravovali na mnohem horší vývoj,“ uvedla zpravodajská agentura.

V České republice, která je samozřejmě na fungování německé ekonomické mašiny značně závislá, ukázal průzkum Česko-německé obchodní komory z minulého týdne, že i její členové se připravují na horší ekonomickou situaci než vláda. Jen 11 % respondentů si myslí, že se ekonomická situace zlepší. Loni to přitom bylo 25 %. Podíl těch, kdo očekávají zhoršení situace, vzrostl oproti minulému roku o 9 %, na celkových 34 %. Ředitel komory Bernard Bauer uvedl, že se obavy vztahují především k automobilovému průmyslu.

Čísla Svazu dovozců automobilů to potvrzují. Celkové prodeje nových vozů Škoda na českém trhu byly v říjnu nižší o 15,0 %, v listopadu o 15,9 %, v prosinci o 26,6 % a v lednu o 17,0 % ve srovnání s předešlým rokem. V únoru už byl ale zaznamenán pokles pouze o 6,7 %, ale březen byl zpátky na -12,1 %.

Pro Škodu Auto vypadala čísla o něco lépe. Její domácí prodeje klesly v říjnu o 0,1 %, v listopadu o 6,1 %, v prosinci o 20,2 % a v lednu o 19,6 %. V únoru sice meziročně vzrostly o 2,3 %, ale v březnu zase spadly o 12,1 %.

Předseda představenstva Škody Bernhard Maier představil v březnu výsledky své společnosti za rok 2018 v lichotivém světle a zdůraznil především 4,4% růst prodejů.  Dokonce prohlásil, že je Škoda, která loni celosvětově prodala 1,25 milionů vozů, na dobré cestě k cíli prodat 2 miliony aut v roce 2025. Daří se nám skvěle!

Nedělá ale Maier to samé, co kancléřka Merkelová? Nevyhýbá se tomu, aby lidem přiznal, že dobré časy možná končí? Při ročním tempu růstu 4,4 % by Škoda v roce 2025 neprodala 2 miliony aut, ale pouze 1,7 milionu. Společnosti působící v automobilovém sektoru větří problémy, Maier se to ale snaží zastřít.

Připočítejme k tomu transatlantickou situaci a zjistíme, že se Češi zase jednou dostali mezi Washington a Berlín. Nehrozí jim okupace a nezuří u nich horká válka, střety mezi Německem a Spojenými státy pro ně ale představují riziko. Německo musí vyvážet, jinak zahyne.

Na rozdíl od Edvarda Beneše Andrej Babiš protiněmecký „bojkot“ nepodporuje. Americká cla na auta odmítá. Jinak se s Trumpem víceméně shoduje. Může to být tím, že sdílet postoje Merkelové během kampaně před evropskými volbami není příliš populární?