Friday Edition: Faktor Johnson

Jak známo, nový britský předseda vlády Boris Johnson vydal v roce 2015 knihu o Winstonu Churchillovi „Faktor Churchill. Muž, který psal dějiny.“ Několikrát se v ní zmiňuje o Československu. Na dnešek jsme vybrali nejzajímavější pasáž.

Churchill další válku nikdy nechtěl, viděl toho už dost. V roce 1919 se z pozice ministra války pokusil ořezat vojenský rozpočet zavedením „pravidla deseti let.“ Britská vláda se měla řídit předpokladem, že v Evropě v následujících deseti letech další válka nebude. Proti výdajům na obranu se opět stavěl ve dvacátých letech, kdy byl ministrem financí, a tentokrát měl sám kompetenci provádět škrty v rozpočtu. Chamberlainovi stoupenci se na něj ještě koncem třicátých let pokoušeli (neprávem) svalit vinu za britskou vojenskou nepřipravenost.

Ke konci třicátých let už (Churchill) ovšem naléhal na kolegy, aby v zájmu dohnání expanze Luftwaffe zvýšili výdaje na obranu. Jeho přístup se však zdaleka nedal nazvat jako bojechtivý, nedalo se mluvit o žádném zálibném pomlaskávání či harašení zbraněmi. Mluvil jako nějaká Kassandra, jako člověk, který zahlédl kostnici budoucnosti. Během československé krize roku 1938, po odstoupení ministra zahraničí Anthonyho Edena, strávil bezesnou noc. „Pozoroval jsem, jak se okny pomalu vkrádá denní světlo, a přede mnou se zjevila vidina smrti.“

Podle Johnsona se ona vidina smrti Churchillovi zjevila během československé krize. Dle pamětí samotného Churchilla ovšem Eden odstoupil kvůli Itálii, nikoliv kvůli Československu. Johnson to asi nějak přehlédl.