Friday Edition: Havel a Irák, Zeman a Rusko

Ve svém nedělním vystoupení na CNN Prima News se prezident Miloš Zeman hned dvakrát zmínil o Iráku:

„Zpravodajské důstojníky nemám rád, většinou dělají více škody než užitku. Vzpomeňte si na CIA, která informovala americkou vládu, že jsou v Iráku zbraně hromadného ničení a nic tam nebylo.“

„Pan plukovník Koudelka nedávno dostal v New Yorku medaili CIA, a já bych jenom znovu připomněl, že CIA byla zpravodajská služba, která informovala americkou vládu o tom, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení. Nejen, že se to nepotvrdilo, ba přímo vyvrátilo, ale důsledky byly strašlivé. Tisíce zmařených životů, obrovské materiální ztráty a tak dál.“

Před 20 lety byl, coby předseda vlády, o něco umírněnější. Reagoval na slova tehdejšího prezidenta Václava Havla v pořadu Larryho Kinga na CNN ve smyslu, že by v případě dohody mezinárodního společenství Česká republika úder proti Iráku podpořila. Celý Havlův rozhovor v angličtině je k dispozici zde.

V češtině Havel na dotaz: „Pane prezidente, kdyby Spojené státy vstoupily do Iráku, podpoří je Československo?“, odpověděl: „Já se domnívám, že ten irácký režim je velmi krutý, velmi brutální, a že ohrožuje asi pravděpodobně i své sousedy, a že principiálně porušuje lidská práva. Zda, kdy, jakým způsobem, v jaké sestavě tam lze zasáhnout silou a mocí, to je veliká otázka, to je otázka pro politiky, odborníky, zpravodajce. Já nejsem nějakým velkým přítelem bombardování, útoků a válek za každou cenu. Nicméně nevylučuji, že lidské svobody, lidská práva v krajních případech musí být bráněny silou. A dozraje-li světové společenství k názoru, že to platí i pro tento případ, samozřejmě Česká republika to bude respektovat a podporovat.“

Zeman podle Radia Prague International odmítl komentovat úvahy o možném vojenském zásahu proti Iráku. „Nevidím zatím důvod, proč bych se k tomu měl vyjádřit. Budou-li shromážděny dostatečně věrohodné důkazy k tomu, že Irák je zapleten do mezinárodní teroristické sítě, pak se k tomu mezinárodní společenství jistě určitým způsobem postaví,“ řekl novinářům Zeman.

Další příspěvek k debatě o vojenském zásahu proti Iráku v roce 2003 poskytl tento týden bývalý předseda vlády Vladimír Špidla redaktorovi Danielu Kaiserovi z Týdeníku Echo.

Měl jste kvůli Iráku střet s prezidentem Václavem Havlem. Můžete přiblížit, o co tehdy šlo?

Václav Havel nás podpisem Dopisu osmi posunul do takzvané koalice ochotných. V té já jsem být nechtěl. Invazi jsem považoval za věc spornou a nechtěl jsem, aby do ní naše republika byla zapojena přímo. Z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že se mi ty zpravodajské informace nezdály. Havlův podpis mě vysloveně zasáhl. Zvažoval jsem proti němu ústavní žalobu, za zahraniční politiku přece odpovídá vláda a v posledku premiér. Prezident je pouze hlava státu, nemá žádné právo dělat v tak důležité věci vlastní politiku. Nicméně ta žaloba neměla cenu, on za několik dní na Hradě končil. Když jsem vychladl, nechal jsem různě rozeslat dopisy, že česká pozice není taková, jak by se zdálo z Havlova dopisu.

Tehdy to byl Havel a Irák, nyní je to Zeman a Rusko.