Friday Edition: Média pod vlivem CIA

V nedělním rozhovoru pro Blesk hovořil prezident Miloš Zeman o únicích informací: „BIS je něco jako děravý cedník, ze kterého utíkají informace většinou prostřednictvím toho bakalovského časopisu, jak on se jmenuje, Respekt, že?“

Pokud je toto konstatování prezidenta vůbec pravda, pak BIS není jedinou zpravodajskou službou, která využívá média k dosažení svých cílů. Zde je překlad pasáže o CIA z květnového článku konzervativního amerického spisovatele Petera Van Burena:

Leon Panetta, někdejší ředitel CIA, nepokrytě vysvětlil, že agentura před volbami ovlivňovala zahraniční média, aby „v dané zemi změnila postoje“. Metodou bylo „v určitém státě nebo v určitém regionu získat média, jež by mohla být velmi dobře využita k tomu, aby byla schopna předat jisté poselství anebo pracovat na ovlivnění těch, kteří by mohli vlastnit prvky médií a byli tak schopni kooperovat, pracovat s vámi při předávání takového poselství“. CIA provozuje obdobné operace k ovlivnění voleb v zahraničí nepřetržitě od konce druhé světové války.

Cílem je ovládání informací coby nástroje vlivu. Někdy je kontrola velmi přímá, vlastním provozováním média. Problémem je snadná odhalitelnost, což ničí důvěryhodnost.

Účinnější strategií je stát se zdrojem pro legitimní média tak, že vaše (dez)informace získají jejich důvěryhodnost. Nejefektivnější je, když jedna nastrčená osoba ze CIA je prvotním zdrojem, zatímco druhá nastrčená osoba ze CIA působí zdánlivě nezávisle jako potvrzující zdroj. Můžete tak protlačit informace do mainstreamových médií, která je pak mohou „nezávisle“ potvrdit, někdy nevědomky, prostřednictvím vašich sekundárních agentů. V podstatě můžete psát titulky zítřejších novin.

K dalším technikám patří exkluzivní pravdivé informace proložené dezinformacemi za účelem získání důvěryhodnosti, využívání oficiálních zdrojů, jako jsou mluvčí velvyslanectví, kteří „nechtěně“ potvrzují dílčí detaily, a tajné financování výzkumu a vedlejších zakázek za účelem podpory akademiků a odborníků, kteří mohou diskreditovat protiargumenty.

Zbytek článku už tak zajímavý není, protože zabředává do obhajoby Donalda Trumpa, ale sami si ho můžete přečíst celý.