Friday Edition: Šlendrián, anebo útok na demokracii?

Lámali jsme si hlavu nad tím, jaké nejbližší české přirovnání lze použít k události, která se minulý týden odehrála v hlavním městě USA. Samozřejmě máme na mysli útok na Kapitol. Pátrali jsme pouze v polistopadových událostech, Martin Šmíd se nepočítá.

Každé srovnání pokulhává, ale rozhodli jsme se pro kuličkový atentát na prezidenta Václava Klause z 28. září 2012 v Chrastavě. Předseda vlády Petr Nečas to nazval „politováníhodným incidentem.“

To nebyl jen politováníhodný incident, řekl sám Klaus pro MF Dnes. „To byl spíše prvně za 100 let našeho moderního státu atentát na prezidenta republiky. Nad tím není možné mávnout rukou. Není možné debatu převést na míru selhání ochranek... Byl to politický čin, nebyla to klukovina. Odráží to situaci ve společnosti, která dosáhla mimořádně špatného stavu. „Rozeštvávačů“ je dost a všichni je známe. Není asi teď na mně, abych ty hlavní rozeštvávače v médiích jmenoval. To bych jim zbytečně dělal reklamu... Zdá se mi, že se něco takového dříve či později muselo stát, bylo to ve vzduchu. Jak si někteří pisálkové zahrávají s mou osobou, nejen s Václavem Klausem, ale s prezidentem republiky, je v civilizovaném státě nevídané.“

Jedním z těch, které měl Klaus pravděpodobně na mysli, je politolog Jiří Pehe. K celému incidentu napsal, „Není symbolické, že šlendrián, v němž se náš stát topí, dorazil v podobě selhání ochranky až do bezprostřední blízkosti hlavy státu?“

Rozměr útoků byl samozřejmě nesrovnatelný, ale otázka zůstává v obou případech stejná. Je na prvním místě selhání ochranek a policie, anebo útok na instituci demokratického státu?