Friday Edition: Co stojí za bojkotem olympijských her

Tento článek původně vyšel v anglickém znění 4.2.2022 v placeném bulletinu Friday Editon pod názvem Behind the Olympic boycott:

Týden poté, co 6. prosince Bílý dům oznámil diplomatický bojkot zimních olympijských her, přinesly Financial Times na titulní stránce novin článek o výrobci dronů a dalších sedmi čínských společnostech, které byly přidány na černou listinu USA za to, že se podílely na sledování ujgurské muslimské menšiny. Bílý dům už před tím uvedl, že důvodem diplomatického bojkotu je „pokračující genocida a zločiny proti lidskosti v Sin-ťiangu a další porušování lidských práv.“

Ve stejný den, kdy Financial Times uveřejnily svůj článek, psaly New York Times na titulní straně svého mezinárodního vydání o tajné americké vojenské úderné jednotce, která při odpalování desítek tisíc bomb a raket proti Islámskému státu v Sýrii v letech 2014-2019 překračovala bezpečnostní pravidla a zabíjela civilisty. Podle New York Times vypustily Spojené státy proti ISIS celkem 112 000 bomb a raket.

Který zločin proti lidskosti je větší? Porušování lidských práv v Číně, nebo „nešťastné válečné náhody“ v Sýrii, za které zřejmě nebyl nikdo potrestán? Je to rétorická otázka, protože přinejmenším prozatím stojí mezinárodní společenství, pokud jde o morální převahu, na straně Bílého domu. Česká republika a řada dalších západních zemí v té či oné formě ctí diplomatický bojkot pekingských olympijských her.

Bílý dům vyhlásil bojkot olympiády 6. prosince, ale jiný subjekt spojený s americkou vládou začal takové opatření zmiňovat mnohem dříve. Carl Gershman ještě jako prezident nadace National Endowment for Democracy hovořil 6. června 2019 o zvěrstvech v Číně a prohlásil, že nějaké kroky je potřeba podniknout. „Musíme upozornit na problém kulturní genocidy a koncentračních táborů v kontextu pořádání zimních olympijských her v roce 2022 Čínou. Společnosti jako Adidas, Nike a Coca-Cola musí být upozorněny, že by neměly sponzorovat tyto hry, dokud pekingský režim drží tři miliony Ujgurů v koncentračních táborech a páchá kulturní genocidu. Lidskoprávní organizace se touto problematikou již zabývají a my s nimi musíme spolupracovat.“

National Endowment for Democracy (NED) je „nezávislá nezisková nadace, která se věnuje růstu a posilování demokratických institucí na celém světě.“ Je financována z federálních zdrojů a její mandát od Kongresu zahrnuje podporu zájmů USA v zahraničí, ale pouze prostřednictvím programů, které financuje. Jedním z deklarovaných cílů je „podpora vzniku a růstu demokratického rozvoje způsobem, který je v souladu jak se širokým záběrem amerických národních zájmů, tak se specifickými požadavky demokratických skupin v dalších zemích, které jsou podporovány programy financovanými nadací NED.“ Tyto demokratické skupiny mohou samozřejmě jednat proti svým vlastním vládám.

NED funguje prostřednictvím rozsáhlé Sítě institutů pro výzkum demokracie, z nichž čtyři působí v ČR (AcaMedia, Asociace pro mezinárodní otázky, Centrum pro studium demokracie a kultury a Prague Security Studies Institute). První z nich, AcaMedia, je známější pod názvem projektu Sinopsis. Pro česká veřejnoprávní média je obvyklým zdrojem pro všechno, co se týká Číny. AcaMedia/Sinopsis získala od NED v letech 2017-2020 granty ve výši 461 500 dolarů.

Další z těchto institutů, Centrum pro studium demokracie a kultury, je mnohem méně známý. Nevypadá to, že by v posledních letech získal finanční prostředky od NED, ale v roce 2011 mu je poskytlo americké velvyslanectví. Jedním ze zakladatelů Centra je Petr Fiala, nyní předseda vlády za ODS, i když se podle Centra na konkrétních projektech už léta nepodílel. Institut CEVRO, rovněž úzce spojený s ODS, není uveden jako členský institut, ale v letech 2016-2018 obdržel od NED 345 479 dolarů. V průběhu let utratila NED v České republice miliony dolarů za ovlivňování zahraniční politiky a veřejného mínění.

Když Fiala oznamoval, že vláda nevyšle do Pekingu žádné ministry, byl poměrně stručný. Pouze na svém Twitteru zveřejnil, že „ČR se tak připojí k většině zemí EU a k USA, kteří zástupce na olympiádu nevyšlou.“ Slovo „bojkot“ nepoužil. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský sice toto slovo použil, ale pro Českou televizi přiznal, že žádní ministři stejně pozváni nebyli.

Jak uvedly NYT a FT, sponzoři olympijských her o bojkotu většinou mlčí, protože mají v sázce příliš mnoho peněz na to, aby se zabývali politikou. NYT napsaly, že „význačnost těchto nadnárodních společností, z nichž mnohé jsou americké, zmírnila politické snahy pana Bidena a dalších představitelů o potrestání Číny za porušování lidských práv.“

Taková je realita čínsko-amerických vztahů. Spojené státy vyhrávají povrchní PR bitvu za pomoci sítě místních odborníků a aktivistů financovaných nadací NED. Souběžně je americká morální nadřazenost napadána zevnitř lidmi, kteří poskytují deníku NYT a dalším médiím přísně tajné informace o porušování lidských práv samotnými Spojenými státy.

Český Senát v červnu loňského roku apeloval na politické představitele ČR, aby odmítli jakékoliv pozvání k účasti na olympijských hrách, protože „by jejich přítomnosti mohlo být zneužito k legitimizaci další diskriminace, násilí a potlačování základních práv“ v Číně. Senátoři také nedávno podpořili tibetskou výzvu k bojkotu.

Takové jednání je zřejmě důvodem, proč nebyli pozváni žádní čeští představitelé (ani Joe Biden). Stojí na morální výši a ukazují prstem na Čínu, zatímco Číňané si jich sotva všímají a jdou tvrdě za svým.