Friday Edition: Izrael musí projevit větší empatii

Izraelská velvyslankyně Anna Azariová v úterním rozhovoru pro Lidové noviny poděkovala Čechům za podporu po útoku Hamásu s tím, že si však myslí, že nebude trvat věčně. „To, jak teď všichni vehementně podporují Izrael, je podle mě dočasné. V okamžiku, kdy začneme vážně odpovídat a reagovat na agresi, se to změní. A je velmi hluboká otázka, proč se to tak stane.“

Nová biografie od Deborah E. Lipstadtové, Golda Meir: Israel’s Matriarch, nabízí možnou odpověď na tuto otázku. Když Izrael v roce 1962 řešil, zda popravit Adolfa Eichmana, nebo zda mu uložit „vyšší trest“ a nechat ho dožít ve vězení, Meirová podle Lipstadtové zaujala tvrdý postoj. Autorka o tom napsala následující:

S poukazem na to, že jiné národy včetně Polska, Československa a Norska popravily nacistické válečné zločince, Meirová argumentovala: „Nikdo jim neřekl, aby projevovali větší empatii; to se vyžaduje pouze od nás.“ Vláda odhlasovala doporučení prezidentovi, aby žádost o milost zamítl. A ten tak učinil.

Zdrojem pro Lipstadtovou byl starší životopis z roku 2008, Golda Meir: A Political Biography, kterou napsal Meron Medzini. Situaci v roce 1962 popsal takto:

Eichmann byl odsouzen k trestu smrti. Jeho odvolání k izraelskému nejvyššímu soudu bylo zamítnuto. Poté požádal o milost izraelského prezidenta Jicchaka ben Zviho, který celou záležitost předal izraelské vládě. Ta se koncem května 1962 sešla na mimořádném zasedání, na němž ministři vyjádřili své názory na vykonání trestu smrti.

Goldino stanovisko bylo neúprosné: „Proběhl soud, byl vynesen rozsudek podle izraelských zákonů, tak to udělaly i jiné národy, Poláci s Rudolfem Hössem, Češi s Dieterem Wislicenym... Norové s Quislingem. Nikdo jim neřekl, aby projevili větší empatii, to se žádá jen od nás, protože svět si ještě nezvykl dívat se na Izrael jako na jiné národy.“ Možná si vzpomněla na dopis předních izraelských intelektuálů, mezi nimiž byli Martin Buber, Geršom Šalom, Hugo Bergman, Akiva Simon a Leah Goldbergová, kteří žádali, aby Eichmann popraven nebyl. Pro popravu hlasovalo jedenáct ministrů, dva si mysleli, že lepší je milost s Kainovým znamením - Levi Eškol a Josef Burg. Sága skončila 31. května 1962, kdy byl Eichmann popraven a jeho popel rozptýlen nad Středozemním mořem u Jaffy.