Friday Edition: Jeden ze způsobů úniku

Tolik lidí se v posledních dnech snaží uprchnout z Blízkého východu. To nám připomnělo pasáž z nedávno vydané knihy izraelské herečky Noy Tishbyové. Od dubna 2022 do dubna 2023 byla zvláštní vyslankyní pro boj proti antisemitismu a delegitimizaci Izraele, ovšem poté, co se vyslovila proti soudní reformě Benjamina Netanjahua, byla odvolána.

Následuje náš překlad z anglické verze knihy Israel: A Simple Guide to the Most Misunderstood Country on Earth, avšak v češtině už je k dispozici pod názvem Izrael. Země, kterou nikdo nechápe.

V polovině třicátých let 20. století žila rodina mé babičky Hildy v Teplicích v dnešní České republice. Schorrovi byli bohatí a vzdělaní a žili privilegovaným životem až do doby, kdy Německo v roce 1933 ovládli nacisté. Když se nedaleké nebezpečí začalo stupňovat, můj pradědeček Paul, který vlastnil továrnu na výrobu látek, přestěhoval rodinu z československého venkova do Prahy, protože byl přesvědčený, že Hitler tak daleko nikdy nedosáhne. Očividně se mýlil. Prožili asi deset klidných měsíců v nádherném hlavním městě, dokud tam nevtrhli Němci. Psal se rok 1939.

Jakým způsobem získali víza, aby mohli opustit Prahu a odcestovat do Palestiny, zůstává rodinnou záhadou. Jak říkal můj prastrýc Beno: „Vím jen tolik, že jeden z německých důstojníků byl ohromen krásou tvé babičky. Otec ji vzal na návštěvu k tomuto důstojníkovi a ještě ten den se vrátili s povolením.“ Bylo jí sedmnáct let.

Jenom moje babička ví, co ten den udělala, aby se její rodina dostala z Československa právě včas, a ona už dávno nežije. Nicméně, v té době lidé dělali všechno možné, aby se dostali ven, a měli k tomu velmi dobrý důvod. Nacisté obsazovali Evropu.