Friday Edition: Prezident Petr Pavel a jeho euro překvapení

Miloš Zeman ještě v době svého prezidentování 28. května 2015 napsal, že nastal čas na zahájení zásadního jednání mezi nejvyššími představiteli státu o termínu přijetí eura. Podle něj na to byla ideální doba, protože situace v eurozóně se výrazně stabilizovala a další země společnou měnu přijaly (Litva, Lotyšsko). Koruna by mohla být považována za symbol uchovatele hodnot a stability, řekl tehdy, ale její neustálé posilování bylo zastaveno intervencí České národní banky z roku 2013.

O několik dní později se Zeman setkal s premiérem Bohuslavem Sobotkou, ministrem financí Andrejem Babišem, guvernérem ČNB Miroslavem Singerem a budoucím guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem, aby jednali o euru. Z této schůzky sice pokud jde o urychlení přijetí eura nevzešlo vůbec nic, ale to neznamená, že by Zeman mluvil jen tak do větru. To rozhodně ne. Měl jasný politický cíl a ten byl naplněn, i když si v té době málokdo uvědomoval, co se vlastně děje.

Když Zeman o tři měsíce dříve oznámil záměr jmenovat Rusnoka guvernérem ČNB v polovině roku 2016, taktéž prohlásil, že noví členové bankovní rady ČNB budou muset napravit rozhodnutí centrální banky, které znehodnotilo úspory o 6-10 %. Dodal, že do vedení ČNB se nedostane nikdo, kdo by byl proti rychlému přijetí eura. Jak se později ukázalo, použil to pouze jako záminku k tomu, aby do bankovní rady mohl jmenovat Rusnokovy lidi (Vojtěcha Bendu, Tomáše Nidetzkého). Rusnok je dodnes vůči euru neutrální, ale to pro Zemana nebylo důležité. Nebylo pro něj důležité ani to, že Rusnok se s devalvací ztotožnil, ačkoli se na původním rozhodnutí ČNB nepodílel. (K devalvaci došlo v listopadu 2013 a Rusnok se členem ČNB stal v březnu 2014).

Z toho by mělo být jasné, že nebylo ničím novým, když prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval ke konkrétním krokům k přijetí eura. Už před devíti lety se o to zasazoval Miloš Zeman. Novinkou bylo, že Pavel šel tímto proti vládní koalici. Ve svém projevu vládu pochválil za její soudržnost, načež pak řekl něco naprosto neočekávaného, což způsobilo rozkol v koalici. Celkově se však debata nikam neposunula. Fiala následně odmítl jakoukoliv změnu politiky a Pavel se k tomu pak už nevrátil.

Miloš Zeman zřejmě otázku eura nastolil jako odměnu Rusnokovi za to, že byl v letech 2013-2014 ochoten sloužit jako jeho premiér. Pavlovy úmysly jsou méně jasné. Možná chtěl pouze pomoci svým korporátním sponzorům. Možná se chtěl vyhnout tématu Ukrajiny a Gazy a rozhodl se tak otevřít další ožehavé téma k odlákání pozornosti. Anebo možná chce skutečně urychlit integraci do Evropské unie, stejně jako se o to pokusil v říjnu loňského roku, když na College of Europe v belgických Bruggách vyzval k debatě o tom, zda by se členské státy EU měly v klíčových oblastech vzdát práva veta. Ani to však nikam nevedlo. Pavel popřel, že by tehdy malé země vyzýval ke vzdání se práva veta, chtěl na toto téma pouze zavést diskuzi.

Pavel ve svém novoročním projevu věnoval jeden odstavec kritice Miloše Zemana, aniž by vyslovil jeho jméno. „Loni v březnu jsem díky vaší důvěře přišel na Pražský hrad a převzal jsem úřad, který byl uzavřený do sebe a uzavřený před lidmi. Rezignoval na potřeby občanů, na vize a plány. Od té chvíle pracuji na tom, aby se to změnilo.“

Obraz Hradu se mu rozhodně změnit podařilo, částečně i jmenováním kandidátů do Ústavního soudu. Už podruhé otevřel dveře k tomu, aby hrál větší roli v záležitostech EU, ovšem zatím bez konkrétních výsledků.

Jeho poradce Petr Kolář 21. prosince v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že existuje reálná šance, že Donald Trump bude zvolen americkým prezidentem, a že Pavel by měl převzít vůdčí roli při mobilizaci našich spojenců. Evropa se podle Koláře bude muset mnohem více starat nejen sama o sebe, ale i o své okolí.

Cíl je to odvážný. Brzy uvidíme, zda Pavlovo euro překvapení bylo krokem tímto směrem a zároveň výchozím bodem pro novou prezidentskou vizi.

Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.