Friday Edition: Dick Cheney a Cyril Svoboda

Bývalý americký viceprezident Dick Cheney se minulý týden dostal do zpráv, když řekl, že nebude volit Donalda Trumpa. Byl to Cheney, kdo před americkou invazí do Iráku 20. března 2003 konstatoval, že riziko nečinnosti je mnohem větší než riziko akce. „Nyní i v budoucnu budou Spojené státy úzce spolupracovat s globální koalicí, aby teroristům a jejich státním sponzorům odepřely materiál, technologie a odborné znalosti k výrobě a dodávkám zbraní hromadného ničení“.

Těsně před invazí v březnu 2003 ministr zahraničí Cyril Svoboda prohlásil, že Česká republika je na straně koalice. To vyvolalo ve vládě rozruch a premiér Vladimír Špidla a vicepremiér Pavel Rychetský brzy nato prohlásili, že ČR rozhodně není součástí vojenské koalice útočící na Irák. Prezident Václav Klaus si Svobodu zavolal na kobereček, ale ten řekl, že nemá důvod své výroky měnit.

Nová kniha vrhá na toto téma nové světlo. Steve Coll píše v knize The Achilles Trap: Saddam Hussein, the United States and the Middle East, 1979-2003 (Achillova past: Saddám Husajn, Spojené státy a Blízký východ, 1979-2003), že Spojené státy měly před invazí podporu českého velvyslanectví v Bagdádu.

CIA jednala odvážně. Česká republika souhlasila s tím, že na svém velvyslanectví v Bagdádu poskytne diplomatické krytí kariérnímu operačnímu důstojníkovi CIA českého původu. Tento důstojník neriskoval pokusy o verbování iráckých agentů, ale prováděl pozorování iráckých příprav na obranu Bagdádu.

Autor uvádí, že zdrojem jeho informací byly „rozhovory se dvěma bývalými důstojníky CIA obeznámenými s umístěním agenta na českém velvyslanectví“.